O mně a mé cestě k mediacím, koučování a lektorským kurzům

Jmenuji se Eva Králová, jsem lektorka, koučka osobního rozvoje a mediátorka. Ráda pracuji s teenagery i dospělými, protože mým posláním je napomáhat zlepšování vztahů v rodinách, usnadňovat proces vzdělávání pohodovým nastavením ke zvládnutí zkoušek i studia. S radostí pořádám kurzy pro budoucí středoškoláky, kde je našim cílem dát strachy ze zkoušek a budoucnosti pod kontrolu.

Protože mě moje dřívější profese ve společnostech brzdily v možnostech aktivně pracovat s lidmi, rozšířila jsem své andragogické vzdělání o výcvik v mediacích a koučování a rozhodla se nabízet vám své služby.

Nyní vám otvírám dveře do bezpečného prostoru, ve kterém můžete objevovat vaše sny, posouvat své hranice a hledat nové cesty k osobnímu růstu a životní radosti.

Otevírám vám dveře do bezpečného prostoru, kde můžete objevovat své sny, posouvat hranice a nacházet cestu k osobnímu růstu a radosti.

Co ode mě můžete očekávat? 

Při mé práci se setkáte s empatií, podporou a naprostou důvěrou ve vaše schopnosti, které podpoříme mým individuálním přístupem a širokým spektrem koučovacích technik.

Moje přesvědčení, že všechno jde dělat každý den o kousek lépe, vychází nejen ze vzdělání, ale především z osobních zkušeností. S mým mužem tvoříme spokojený pár již více než 30 let a společně jsme rodiči dvou báječných dospělých synů a jedné úžasné dcery. 

Děti jsou pro mě neustálou inspirací a zdrojem nových poznání a je úplně jedno, jestli jim byly 4 roky a učily mě pokoře : "Umím jezdit na kole bez koleček, ale nebudu se teď hned učit něco nového, abys mě zase mohla chválit." Nebo 5 let a nechaly mě se propojit s filozofii: "Maminko promiň, že se pořád na něco ptám, ale když tak nad tím přemýšlím, musím se pořád na něco ptát, abych měl o čem přemýšlet." A nebo jestli je jim 17, 27, 29 a nastavují nám zrcadlo naší výchovy. 

Máme velké štěstí, protože v tom zrcadle dnes vidíme mnoho úsměvů a k těm bych ráda pomáhala i vám.

První krok je na Vás, kontaktujme se.

Vnímejme svět z různých perspektiv

Jsem trošku divná. Tak nějak samo od sebe mi jde všímání. Příběh školní asistentky začíná...

Dnes na sebe prásknu, jak kdysi moje všímavost byla silnější než moje kompetence. Zároveň chci sdílet, že všímavost je skvělá schopnost. Všímavost k sobě i k druhým. Jen je dobré ji správně zpracovat.

Kde jsou ty časy? Aneb když nepořádek vyjadřuje víc, než jen lenost...