Úklid a rebelie

02.10.2024

Kde jsou ty časy? Aneb když nepořádek vyjadřuje víc, než jen lenost... 

Dnes se zaměříme na to, proč se úklid pro některé teenagery stává bojištěm. Děti, které dříve s nadšením uklízely, najednou nechtějí spolupracovat. Pamatujete si, jak malé Toničce zářily oči, když jste jí doma půjčili velký smeták, nebo jak Franta s radostí vysával s dětským vysavačem? Jenomže, to byla doba, kdy byl úklid ještě hra a později v mladším školním věku potřeba zavděčit se rodičům, zvlášť pokud je čekala pochvala nebo dokonce odměna.

Teď už vaši teenageři vědí, že všechno není jen zábava. Často se z úklidu stává prostor pro rebelii vůči pravidlům, jak trefně zmínila i Eva ve svém příspěvku. Pro naše dospívající je úklid často způsobem, jak ukázat, že chtějí mít věci pod kontrolou a dělat je po svém. A to i za tu cenu, že se budete zlobit. Nedodržení slibu, je vlastně takové malé vítězství, ve stylu, je jedno, jak to tu vypadá, hlavně to nedělat tak, jak si to mamka nebo taťka představují. "In" není vyfotit perfektně uklizený pokoj, ale mít v něm hezky nastláno.

Vnitřní emoce a chaos

Mnohdy to není jen o rebelii. Někdy jsou za nepořádkem jejich vnitřní emoce a chaos. Hormonální změny, stres ze školy nebo tlaky ve vztazích s vrstevníky je v dnešní době nechávají tak zmatené, že nepořádek v pokoji je pak jakýmsi odrazem jejich vnitřního světa. Představte si, že...

Je vám 15, cítíte se ztracení, všechno se na vás hroutí a máte pocit, že máte před očima černo. Vaše emoce jsou jako na houpačce, stres ze školy, kamarádů a vlastních očekávání vás úplně zahlcuje. A právě v ten moment přijde mamka a chce, abyste si uklidili pokoj. 

Úklid? Teď? Když se ve vás odehrává bouře? Je to podobné, jako když jste dospělá žena, máte před sebou důležitou pracovní uzávěrku, jste pod obrovským tlakem a v hlavě vám víří jen chaos a úkoly. A do toho přijde váš manžel s tím, že byste si měli udělat hezký večer. I když víte, že jeho úmysl je dobrý, vaše mysl je jinde a nemáte kapacitu na to se uvolnit nebo řešit něco jiného než tu práci, která vás tíží.

Jak to vidíte vy? Jakým způsobem se to u vás projevuje? Připadá vám, že úklid je jednou z hlavních oblastí, kde se váš teenager rozhodl"bojovat"? Nebo se opravdu může cítit blbě?